Historie Sphynx

Bezsrstost je přirozená spontánní genová mutace. Nahá koťata, která se v minulosti objevovala ve vrzích normálně chlupatých domácích nebo čistokrevných koček, vždy lidi zajímala a vždy byla zahalena tajemstvím. V minulosti byl tento jev sporadicky dokumentován, ale šlechtitelský program byl zaznamenán až na začátku dvacátého století. Podle archeologických nálezů byly bezsrsté kočky v aztécké říši již v předkolumbovské éře. 

Dnešní sfinxové jsou potomky několika linií. Začátek jednoho z prvních chovatelských programů se datuje k 30. lednu 1966. V kanadském Ontariu se černobílé domácí kočce Elizabeth narodil holý černý kocourek jménem Prune. Chovatelka Yania a její syn Ridyah Bawa se ujali tohoto kotěte i jeho matky. Bawowi provedli zpětné křížení a 16. ledna 1967 se jim narodilo sedm koťat. Z nich byli dvě nahé kočky a dva nazí kocourci. Později chovatelé Bawowi začali spolupracovat s manželi Tenhovovými a jejich chovatelskou stanicí Dutchie's. Tyto "Moonstone Cats" (měsíční kameny) se stali zákládajícími jedinci šlechtitelského programu, na který navázala v roce 1973 i chovatelka Sandy Kaiser. Dva její odchovy, Mewsi-Kal Starsky and Mewsi-Kal Johnny se stali v roce 1978 prvními importy sfinxů na evropský kontinent. Jejich šťastným majitelem byl Dr. Hugo Hernandez z Nizozemí.

Další známá linie "nahých" koťat pochází z Minnesoty. Matkou linie se v roce 1975 stala domácí kočka Jezabelle manželů Pearsonových. Její potomci se stali součástí chovatelského programu chov stanice Z. Stardust i zakladatelkami sfinxů chovatelské stanice Jen -Jude.
Na konci sedmdesátých let na ulicích Toronta našly děti tři nahá koťata. Přinesly je Shirley Smithové, místní chovatelce siamských koček. Ta se ujala černobílého kocourka, kastrovala ho a pojmenovala Bambi. Kočičky, nalezené v letech 1979 a 1980, modrobílou Palomu a černobílou Punkie, poslala Dr. Hugo Hernandezovi do Holandska. Ty se později staly, po neúspěšném začátku s kočkami z Mewsi-Kal, zakládajícími kočkami evropských linií sfinxů.

V počátcích vývoje plemene bylo jen velmi málo bezsrstých koček a také málo informací o genu, který bezsrstost způsobuje. Chovné programy se dostaly do problémů. Z nedostatku nepříbuzných jedinců, z nedostatku dalších spontánně narozených nahých koťat ve vrzích osrstěných koček, hrozilo nebezpečí blízké příbuzenské plemenitby. Jejím hlavním důsledkem by se mohlo stát upevňování nechtěných genetických vad a tím i životaschopnosti sotva vznikajícího plemene. Chovatelé sfinxů se ale nechtěli vzdát. Do tehdejších linií začali přikřižovat i jiná plemena s genetickou mutací srsti, zejména Devonrexe. Cílem těchto křížení bylo vytvoření geneticky zdravé kočky s širokou genovou základnou a vitalitou. 

zdroj: Planeta zvířat